Naučte své děti spořit. Úspora peněz, rezerva, zadní vrátka… To všechno jsou finanční prostředky, které mnohým lidem schází. A v dnešní době na to stále častěji tito lidé doplácejí. Stát se totiž může každému z nás cokoli, s čím nepočítal, kvůli čemu se bude muset vydat z peněz. Problém pak nastává, když je není kde brát… Ono ne, že by snad bylo něco špatného na tom, žít od výplaty k výplatě (Proč ne, když to někomu vyhovuje?!), ale rozhodně to nespadá do rovnice ideálního finančního rozpočtu. Ideální finanční situace si zakládá jednak na černých číslech a nulové položce splácení, jednak na finanční gramotnosti jedince a jeho smyslu pro uchovávání rezerv.

Na to všechno má vliv zejména přístup k zacházení s penězi, jakému byl člověk již od dětsví učen a ke kterému byl veden. Obvykle rodiny, které žijí na tzv. „vymydlený účet“, kdy jeho stálá hodnota je 0 Kč, pouze jeden den v měsíci se na něm nachází výplata, dávají stejný příklad svým dětem. Co ale horšího může děti v takovém případě potkat, když jejich finanční gramotnost v nich není rodiči rozvíjena jinak. To rodiny, které jsou zvyklé dávat si peníze každý měsíc bokem, dávají svým dětem lepší příklad. Takové děti vědí, že nula od nuly pojde a že je nutné, nebo minimálně příhodné, mít něco na horší časy. Pokud však ani v tomto případě jejich rodiče v nich finanční gramotnost nerozvíjejí prakticky, se i pouhá teorie může později, až se děti postaví na vlastní nohy, u nich minout účinkem.

A proto pokud vám opravdu leží na srdci blaho vašich dětí, nepřipravujte a nenuťte je ke kariéře doktora s docenturou nebo advokáta s nejvyšším titulem, pokud si samy nepřejí se jimi stát. Aby vaše děti zdárně vyrostly a později žily spokojeným a plnohodným životem, stačí, když jim během jejich dětství dáte do vínku dostatečné množství lekcí finanční gramotnosti, zejména v oboru Spoření. Zbytek je totiž v nejhorším případě naučí život sám.

Naučte své děti spořit – Jak tedy naučit děti spořit?

Metod a dobrých rad existuje nespočet. Já ovšem dávám přednost postupu, který mám sama na sobě vyzkoušený, resp. způsob, jakým mě učili finanční gramotnost moji rodiče.

    1. Koupit kasičkuPokud chcete, aby si dítě začalo spořit, zaručeně musíte v první řadě koupit kasičku. Pěkný tvar, barvy atd. jsou základem! Dítě již od začátku bude mít radost z nového dárku, a když mu vysvětlíte, že nový domeček nebo prasátko… jsou na ukládání penízků, za které si později!! bude moci koupit, co chce, vlijete do dětského potěšení ještě více šťávy a chuti. Děti jsou totiž snílci, obvykle chtějí všechno, co vidí a vy jim obvykle nechcete nic z toho koupit. Když jim slíbíte, že jejich snaha našetřit si na danou věc nebo hračku nezůstane bez odezvy, určitě se setkáte s pozitivní odpovědí od vašeho potomka.
    2. Zamezit předčasnému výběru peněz Ještě před tím, než začnete děti (samozřejmě jejich kasičky) krmit drobnými, musíte mít alespoň 90% jistotu, že vás vaše děti při první příležitosti nevezmou zkrátka a své minimální úspory neutratí bez vašeho vědomí. Nejlepším řešením je, když dáte dětem jako podmínku, že z kasičky nebudou nic vyndavat, a oni vám to s nadšením odsouhlasí. Potom však záleží na důvěře, kterou mezi sebou se svými dětmi máte, zda si můžete být jisti, že vaši podmínku neporuší – i kdyby z nedbalosti. Proto je mnohem lepší investovat do uzavíratelné kasičky se zámkem, od něhož si vezmete klíček, nebo do prasátka, které je nutno rozbít při konečném výběru. Pro některé děti je kasička na zámek přijatelnější, protože je možné, že se budou chtít čas od času podívat, kolik penízků si již nastřádaly, případně si je i spočítat. Nechte je, aby vás poprosily o půjčení klíčku. Pod vaším dozorem si je pak nechte kasičku na chvilku samy odemknout a podívat se. Na druhou stranu při výběru prasátka bez uzávěru můžete dětem vysvětlit, že se do něj lze dostat jen tak, že ho rozbijete. Dětem to může přijít líto a tak je velká šance, že penízky v prasátku zůstanou co nejdéle.
    3. Krmit pomalu – Naučte své děti spořit. Teprve teď nastává chvíle, kdy je potřeba začít s praktickým učením dětí, jak spořit. Na věku dítěte nezáleží. Čím dříve se začne, tím lépe. Nejlepší způsob, jak nevycucat sami sebe a dítě přitom příjemně naladit, je pravidelnost dávek a jejich hodnoty. Ideální je, když penízky do kasičky přibývají jednou týdně. Například na konci nebo na začátku týdne, tedy v pondělí nebo v neděli. Co se týče jejich hodnoty, u předškolního věku se doporučuje desetikoruna, u školního do prvního stupně dvacetikoruna a u školního věku na druhém stupni až padesátikoruna (týdně nebo jednou za čtrnáct dní). Postupem času se samozřejmě přechází u „natrénovaných“ dětí ke kapesnému, které je závislé na jiných atributech, než je pouhé stáří dítěte. Co je při krmení kasičky ale úplně nejdůležitější, že dítě si toho musí být vědomo! Zpočátku mu přineste ukázat penízek, odveďte jej ke kasičce a společně ho do ní vhoďte, aby zacinkalo. Postupem času přejdete k tomu, že dítě si pod vaším dohledem bude do kasičky házet penízky samo. Až bude jeho smysl pro „házení mincí do kasičky“ plně vyvinutý, můžete ho při této činnosti přestat kontrolovat.
      1. Kdy vybírat – Naučte své děti spořit. Nejdříve v šesti-sedmi letech dítěte, kdy už bude pomalu umět počítat a bude mít ze zjištěné hodnoty rozum. Dříve to nemá velký smysl. Jinak ale není striktně stanoveno, kdy z kasičky vybrat. Pokud totiž vy, jako rodič, vlastníte klíč od kasičky, je zcela jisté, že pokud si vaše dítě bude něco chtít koupit za své peníze, přijde za vámi a poradí se s vámi. Při této situaci vše závisí jen na vás. Dbejte na přání svého dítěte, ale také dbejte na hlas svého rozumu. Za žvýkačky a čokoládu se rozhodně nevyplatí utratit naspořené peníze. Učte již od dětství své děti, aby utrácely jen za věci, které je nějakým způsobem skutečně obohatí. Např. i v případě, že jedete na rodinnou dovolenou, nechte své dítě přispět na ní. Pod jeho dohledem mu z kasičky vyndejte stokorunu a vysvětlete, na co ji užijete. Dítě bude mít dobrý pocit, že pomohlo i že přispělo.
      2. Až do dna? Rozhodně ne! Dobrou radou nakonec zní: „nenechte své dítě vybírat kasičku až do dna“. Je totiž velice poučné, když po tom, co vyberete z kasičky určitý obnos, který je třeba ke koupi touženého předmětu, v ní ještě něco zbude. Dítě si tak ověří, že i když něco ze svých úspor vybere, je nutné ve spoření dál pokračovat. Že se celou tu dobu nejednalo pouze o jednorázovou akci.

S postupem času, i s přibývajícím věkem, dítě samo začne přicházet na další úskalí týkající se financí. Něco pochytí z domácího rozpočtu, něco ze školy a něco z vlastní zkušenosti. Až přijde správný čas, kdy dítě samo bude schopno uvažovat a rozvažovat o svých financích, podpořte ho a přestaňte ho hlídat. I kdyby se váš potomek měl spálit, bude to jeho zkušenost, ze které vás již nebude moci vynit. Úkol, který se očekává od vás, je pouze naučit své dítě základům spoření a ulehčit mu orientaci ve finančních otázkách.

By admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *