Osobní bankrot = neplaťte své dluhy

Obsah

Osobní bankrot = neplaťte své dluhy. Také patříte k nešťastníkům, kteří svou neopatrností nebo nezodpovědností svého okolí skončili v dluhové pasti a osobní bankrot klepe na dveře? Cesty, kterými nás život vede, bývají často spletité a vyjít z místa, kam jste zabloudili, nebývá vždy snadné. České zákony na to začaly pamatovat počátkem roku 2008, kdy vešel v platnost zákon o osobním bankrotu.

Jednoduchá záležitost?

Ve své prapůvodní podstatě by mělo být oddlužení neboli osobní bankrot naprosto banální. A právě tato skutečnost vzbuzuje v laické veřejnosti nevoli. Odpustit hříchy dlužníkům, aby nemuseli zaplatit, co si půjčili? Proč, když všichni ostatní platit musí? Opravdu je všechno tak snadné, jak nám tvrdí všudypřítomné reklamy, které na nás útočí z každého nároží? Stačí zaplatit jen 30% svých dluhů a lehce odtančit v dál? Tak to ani náhodou!

Osobní bankrot – Co je podstatou?

Neřešitelně zadlužení mohou požádat soud o vyhlášení osobního bankrotu. Žádost je mnohastránkový, poměrně komplikovaný dokument, s nímž je záhodno obrátit se o pomoc na profesionály. O žádosti rozhoduje místně příslušný Krajský soud, v jehož kompetenci je určit, zda žadatel splňuje přísné podmínky, zejména trvalý dostatečně vysoký příjem, z něhož bude schopen v průběhu následujících pěti let zaplatit MINIMÁLNĚ 30% svých dluhů, hradit služby insolventního správce a ještě existenční minimum pro svou vlastní rodinu.

Minimálně 30%

Co v praxi znamená oněch opakovaně zmiňovaných 30%? Soud v prvé řadě rozhodne o způsobu splácení dluhů – prodejem majetku nebo splátkovým kalendářem. Vzhledem ke spektru dlužníků, kteří se před soud dostávají, bývá druhý způsob častější. Pak rozhodne o výši splátky, kterou dlužník musí každý měsíc odvádět na účet insolventního správce, který peníze přerozděluje věřitelům. Nemá-li dlužník výplatu ve stále stejné výši, je naopak určena částka, která dlužníkovi zůstává. Tento režim trvá po dobu 5 let.