Jak jsem si udělala dluhy, V první řadě jsem se zadlužila kvůli studiu na soukromé vysoké škole, neboť na státní jsem se nedostala. Splátka na tento dluh byla zhruba dvě třetiny mých příjmů.
Pořád se to dalo tak, abych mohla i celkem normálně, i když skromně žít.
Další moje pohledávka se týká koupě auta na leasing, kdy po určité době placení jsem chtěla zrušit leasing a auto vrátit.
Myslela jsem, že to nebude problém, auto bylo opravdu stále jako nové. Nicméně leasingová společnost měla ve smlouvě jakýsi odstavec. Kde se píše, že musím po tom ještě něco zaplatit, asi nějakou smluvní pokutu. Viděla jsem v tom trochu křivdu, takže jsem se neměla moc k placení, až to došlo tak daleko, že si mě pozvali z exekutorského úřadu ohledně této náležitosti. Tím vznikla jakási smlouva, kdy pod hrozbou exekuce musím splácet určitou částku. Dodnes nechápu, o co vlastně jde.
Jak jsem si udělala dluhy – Řešení
Co se týče splácení, dělala jsem, co jsem mohla a snažila jsem se platit obě částky poctivě. Bohužel pracuji v sociálních službách, vesměs neziskových organizacích a tam platy nejsou v žádném případě odpovídající práci, kterou člověk vykonává.
Nakonec jsem i o tuhle práci přišla a několik měsíců jsem se snažila najít jinou. Zjistila jsem, že na jedno pracovní místo se hlásí asi 20 lidí a životopis budoucí zaměstnavatelé rozebírají na kost. Přestože mám praxi a vzdělání v oboru, neměla jsem šanci práci získat.
Teď jsem momentálně zaměstnána jako operátor – dělník ve výrobě průmyslu a jsem ráda i za to. A co se týče platu, je to ještě nižší jako předtím. Bohužel za doby, kdy jsem byla zaměstnána, jsem nemohla platit splátky. Tím pádem mi vzrostla „šance“ na exekuci a vzhledem k tomu, že mám trvalý pobyt v místě pobytu mých rodičů, mám velký strach, aby nepřišli exekutoři na ně. To bych byla velmi nerada.
Tímto příběhem chci varovat všechny normální lidi, aby přemýšleli u každého dluhu, který si udělají.
